CohenTheBarbarian
Verified account Aggregated content
Poslední dobou moc neplánuju, spíš si dávám milníky a teprve podle toho, jak to dopadne, se rozhodnu co dál. Ze začátku sem sdílel víru doktorů, že nohu zachrání a měl v plánu se po krátké dovolené do tří měsíců vrátit k jednotce. To úplně nedopadlo, nakonec sem byl rád, že sem ty první tři měsíce vůbec přežil. A stejně tak nedopadla ještě spousta dalších plánů. Některých ste byli svědci i vy. Pak jsem přestal dlouhodobé plány dělat úplně a spíš si dával krátkodobé cíle, jako třeba že příští týden je operace a podle toho jak dopadne, tak se rozhodne co dál a dáme další cíl. Protože docela často ta operace nedopadla a musela na stejný problém přijít další. Nakonec jich bylo víc než 55. 23.12. Jsem konečně dostal nohu a dal sem si tři milníky. Na každej byl měsíc. 23.1. Dokázat plně zatížit pravou nohu. To sem dokázal jen jakž takž, problém ani nebyla bolest v implantátu, ale to, že ta noha skoro tři roky nechodila a veškerý svalstvou bylo totálně atrofovaný, páteř křivá a celý tělo naposilovaný na jednu stranu, jak sem rok chodil o berlích a jedné noze. 23.2. Byl úkol, že si musím být schopnej donést kafe z kuchuně do obýváku. To sem dokázal, byť ještě hodně pomalu, malinkýma krůčkama a s velkou váhou na levé berli. Fotku ste viděli ;) 23.3. Chci umět chodit bez berlí. Tento víkend byl náročnej. V pátek dlouhá procházka do kopce, v sobotu ples kde sem několik hodin stál a v neděli dva kiláky kolem rybníka po nezpevněné lesní cestě, s kořenama… Přeháněl jsem to a tak sem dvě noci nespal, když se mi rozjeli fantomy. Ale dnes jsem cestou do obchodu zjistil, že umím chodit bez berlí ;) Napřed sem chtěl jen pár metrů v rámci tréninku bez pravé, to šlo, tak sem zkusil vysadit i levou a konečně sem dokázal v pohodě přenášet váhu a dělat krok pravou, bez nějakýho přetáčení… Je 16.3. a já jsem ušel kilák s berlema jen jako hůlkama, abych sebou náhodou neříznul. Sice sem se u toho zapotil, jako bych ten kilák sprintoval a ještě to bude chtít pořádně naposilovat… ale je 16.3. a ušel sem kilák bez berlí ;) Ještě chvilku, a možná můžu konečne začít plánovat co dál ;) Ještě mám jeden velkej milník, takovej ultimátní ;) ale ten vám řeknu, až ho překonám. -
Přiběh jak z povídky ;) A se šťastným koncem ;) pán je prý známý dobrodinec. Za sebe můžu říct, že co se týče okolí, jsou Češi až neuvěřitelně empatičtí. Sám se teď v rámci tréninku dobrovolně vydávávám i do situací, který by leckoho odradily a vždy se najde hned několik lidí, co nabídnou pomoc. Začlo to už, když sem byl ještě na vozíku, kdy se třeba při příjezdu k restauraci lidi kotoulem od stolku vrhali ke dveřím, aby mi je podrželi… a za úplnej top bych uznačil pána s ušima jak karfióly, kterej když sem se s jednou nohou v rámci tréninku vydal v pražským nákupáku do schodů, trval na tom, že mě do nich vynese ;) To se mi stalo naposledy v Kyjevě, úplně na začátku, kdy mě dva náhodní kolemjdoucí, kteří se vzájemně ani neznali, než sem jakkoli stihl zaprotestovat, pronesli i s vozíkem pod magistrálou, abych nemusel jet několik set metrů k přechodu. A to sem jen koukal u schodiště do mapy v telefonu ;) Jeden se mě zeptal, houkl na druhýho, každej chytl vozejk z jedné strany a už sem plul podchodem jak faraón ;) Taky sem v té době vážil asi 60kilo. Tímto bych chtěl poděkovat vám všem hodným lidem, kteří neváháte obětovat minutu svýho osobního pohodlí, a člověku s hendikepem pomůžete z pasti, ze které by se sám často obtížně dostával ❤️ A tady pán neváhal obětovat i nějakou korunku ❤️❤️❤️ A všem ředitelům autobusu přeju půl roku zaražený prdy! I já už mám dva nebo tři špatný zážitky, kdy někdo naopak myslel, že našel snadnou obět a chtěl být na chudáčka mrzáčka zlej, protože si myslel, že se nebude bránit. Zní to neuvěřitelně, ale v každé společnosti je určité procento těchto lidí… Naštěstí je to spíš promile ;) -
Už jsem se probral ze mdlob, tak se můžu podělit. První večer sme se nechali napálit a šli sme po příjezdu bez přípravy v přístavu sice do tradiční restaurace, jen se pak ukázalo, že je tradiční italská ;) Ryba výborná, jen sme chtěli něco lokálního. Pak už sme nechali vybírat restaurace Ai a musím říct, že ani jednou nezklamala. Zadání bylo pokaždé typ jídla a aby na základě hodnocení vybrala restauraci, která je tak dobrá, že tam chodí místní. Žádný Guugl pasti na turisty, kde němečtí důchodci vyhajpují restaraci s KariWurstem a vy pak jen koukáte na to hodnocení a nechápete. Šli jsme tak na rybu do restaurace s hodnocením 4,2* kterou bysme normálně na Guuglu ani nezaznamaneli. Byli sme jediní cizinci, jídlo nám doporučil a vybral majitel a byla to bomba ;) Fotky už ste viděli. Jen sem zapomněl vyfotit i výběr vín, tři skříně a dvě lednice narvaný k prasknutí. Takovej ten typ restaurace, kam hosté chodí roky a s personálem se zdraví jménama ;) Jinej večer byla chuť na Paellu. V restauraci 4,4* jediní cizinci, všichni společensky oblečení, jen já jedinej buran v červeným tričku, výběr tak ze 30 druhů, tak sme vybrali z místa původu Paelly, Valencia. Výborná. A dojem sme zřejmě udělali, ukázalo se, že u vedlejšího stolu seděl majitel restaurace, kterej zrovna uzavřel obchod s majitelem vinice, jehož víno vyhrálo stříbrnou medaili a nalili nám sklinku, abysme uznali, jak je výborný ;) Bylo. Stejně tak Ai vybrala i argentinskou restauraci s Tomahawk steak pro dva. Ta mela 4,8* a zasloužila celých 5. Jen pár stolů, kdo neměl rezervaci, měl smůlu nebo čekal na baru, dokud se někdo neodkutálí. Tak výborný maso a tak dobře připravený jsem měl snad naposledy v JAR. Salát, grilovaný Chorizo jako předkrm, steak 1,1kg a lahvinka červenýho, vše do sebe tak krásně zapadlo… Co se týče jídla, zlatej hřeb celé dovolené ;) 93€ Bylo to tak výborný, že sem dal takový dýško, že sme dostali lahvinku na cestu ;) Dovolená jak korálek ;) Teď zas budu nejakou chvíli kola v Kolbence roztáčet a chutí ;) -
Nezačíná nám to nejhůř ;) Protože nás svrběla jarmulka, tak jsme v půjčovně objednali Škodu Chcala, za krásných 216€ na šest dní, dva řidiči, pojištění. Výborná cena. A na parkovišti nás čekal tento drak ;) Cena stejná. Asi si nebudu stěžovat ;) Je to sice trošku skok z mé Audiny, ale zvyknu si ;) -
HO HO HO Byli ste letos hodní? Já ano a tak mi Ježuch už naježil ;) Po 33 měsících od úrazu. Po 13 měsících od povolení plné zátěže levé nohy. Po 4 měsících od povolení plné zátěže implantátu… ten okamžik konečně nastal ;))) Zas mám dvě nohy a návrat do života může začít ;) https://t.co/LZu5xNS7dF -